1Oslavujte Hospodina, ohlašujte jméno jeho, oznamujte mezi národy skutky jeho.

2Zpívejte jemu, žalmy prozpěvujte jemu, rozmlouvejte o všech divných skutcích jeho.

3Chlubte se jménem svatým jeho; vesel se srdce těch, kteříž hledají Hospodina.

4Hledejte Hospodina a síly jeho, hledejte tváři jeho ustavičně.

5Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho a na soudy úst jeho,

6Símě Abrahamovo, služebníka jeho, synové Jákobovi, vyvolení jeho.

7Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho.

8Pamatuje věčně na smlouvu svou, na slovo, kteréž přikázal až do tisíce pokolení,

9Kteréž upevnil s Abrahamem, a na přísahu svou učiněnou Izákovi.

10Nebo ji utvrdil Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou,

11Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za podíl dědictví vašeho,

12Ješto jich byl malý počet, malý počet, a ještě v ní byli pohostinu.

13Přecházeli zajisté z národu do národu, a z království k jinému lidu.

14Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka:

15Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého.

16Když přivolav hlad na zemi, všecku hůl chleba polámal,

17Poslal před nimi muže znamenitého, jenž za služebníka prodán byl, totiž Jozefa.

18Jehož nohy sevřeli pouty, železa podniknouti musil,

19Až do toho času, když se zmínka stala o něm; řeč Hospodinova zkusila ho.

20Poslav král, propustiti ho rozkázal, panovník lidu svobodna ho učinil.

21Ustanovil ho pánem domu svého, a panovníkem všeho vládařství svého,

22Aby vládl i knížaty jeho podlé své líbosti, a starce jeho vyučoval moudrosti.

23Potom všel Izrael do Egypta, a Jákob pohostinu byl v zemi Chamově.

24Kdež rozmnožil Bůh lid svůj náramně, a učinil, aby silnější byl nad nepřátely své.

25Změnil mysl těchto, aby v nenávisti měli lid jeho, a aby ukládali lest o služebnících jeho.

26I poslal Mojžíše slouhu svého, a Arona, kteréhož vyvolil.

27Kteříž předložili jim slova znamení jeho a zázraků v zemi Chamově.

28Poslal tmu, a zatmělo se, aniž odporná byla slovu jeho.

29Obrátil vody jejich v krev, a zmořil ryby v nich.

30Vydala země jejich množství žab, i v pokoleních králů jejich.

31Řekl, i přišla směsice žížal, a stěnice na všecky končiny jejich.

32Dal místo deště krupobití, oheň hořící na zemi jejich,

33Tak že potloukl réví jejich i fíkoví jejich, a zpřerážel dříví v krajině jejich.

34Řekl, i přišly kobylky a chroustů nesčíslné množství.

35I sežrali všelikou bylinu v krajině jejich, a pojedli úrody země jejich.

36Nadto pobil všecko prvorozené v zemi jejich, počátek všeliké síly jejich.

37Tedy vyvedl své s stříbrem a zlatem, aniž byl v pokoleních jejich, ješto by se poklesl.

38Veselili se Egyptští, když tito vycházeli; nebo byl připadl na ně strach Izraelských.

39Roztáhl oblak k zastírání jich, a oheň k osvěcování noci.

40K žádosti přivedl křepelky, a chlebem nebeským sytil je.

41Otevřel skálu, i tekly vody, a odcházely přes vyprahlá místa jako řeka.

42Nebo pamětliv byl na slovo svatosti své, k Abrahamovi služebníku svému mluvené.

43Protož vyvedl lid svůj s radostí, s prozpěvováním vyvolené své.

44A dal jim země pohanů, a tak úsilí národů dědičně obdrželi,

45Aby zachovávali ustanovení jeho, a práv jeho ostříhali. Halelujah.