1Což tedy má více Žid nežli pohan? Aneb jaký jest užitek obřízky? 2Mnohý všelikterak. Přední zajisté ten, že jest jim svěřen Zákon Boží. 3Nebo což jest do toho, jestliže byli někteří z nich nevěrní? Zdaliž nevěra jejich věrnost Boží vyprázdní?

4Nikoli, nýbrž budiž Bůh pravdomluvný, ale každý člověk lhář, jakož psáno jest: Aby ospravedlněn byl v řečech svých, a přemohl, když by soudil.

5Ale jestližeť pak nepravost naše spravedlnost Boží zvelebuje, což díme? Zdali nespravedlivý jest Bůh, jenž uvodí hněv? (Po lidskuť pravím.) 6Nikoli, sic jinak kterakž by Bůh soudil svět? 7Nebo jestližeť pravda Boží mou lží rozmohla se k slávě jeho, i pročež pak já jako hříšník bývám souzen? 8A ne raději (jakž o nás zle mluví a jakož někteří praví, že bychom říkali,): Čiňme zlé věci, aby přišly dobré? Jichžto spravedlivé jest odsouzení.

9Což tedy? My převyšujeme pohany? Nikoli, nebo jsme již prve dokázali toho, že jsou, i Židé i Řekové, všickni pod hříchem,

10Jakož psáno jest: Že není spravedlivého ani jednoho.

11Není rozumného, není, kdo by hledal Boha.

12Všickni se uchýlili, spolu neužiteční učiněni jsou; není, kdo by činil dobré, není ani jednoho.

13Hrob otevřený hrdlo jejich, jazyky svými lstivě mluvili, jed lítých hadů pod rty jejich.

14Kterýchžto ústa plná jsou zlořečení a hořkosti.

15Nohy jejich rychlé k vylévání krve.

16Setření a bída na cestách jejich.

17A cesty pokoje nepoznali.

18Není bázně Boží před očima jejich.

19Víme pak, že cožkoli Zákon mluví, těm, kteříž jsou pod Zákonem, mluví, aby všeliká ústa zacpána byla a aby vinen byl všecken svět Bohu. 20Protož z skutků Zákona nebude ospravedlněn žádný člověk před obličejem jeho; nebo skrze Zákon přichází poznání hřícha.

21Ale nyní bez Zákona spravedlnost Boží zjevena jest, osvědčená Zákonem i Proroky, 22Spravedlnost totiž Boží, skrze víru Ježíše Krista, ke všem a na všecky věřící. 23Neboť není rozdílu. Všickniť zajisté zhřešili, a nemají slávy Boží. 24Spravedlivi pak učiněni bývají darmo, milostí jeho, skrze vykoupení, kteréž se stalo v Kristu Ježíši, 25Jehožto Bůh vydal za smírci, skrze víru ve krvi jeho, k ukázání spravedlnosti své, skrze odpuštění předešlých hříchů, 26V shovívání Božím, k dokázání spravedlnosti své v nynějším času, k tomu, aby on spravedlivým byl a ospravedlňujícím toho, jenž jest z víry Ježíšovy.

27Kdež jest tedy chlouba tvá? Vyprázdněna jest. Skrze který zákon? Skutků-li? Nikoli, ale skrze zákon víry. 28Protož za to máme, že člověk bývá spravedliv učiněn věrou bez skutků Zákona. 29Zdaliž jest toliko Bůh Židů? Zdali také není i pohanů? Ba, jistě i pohanů, 30Poněvadž jeden jest Bůh, kterýž ospravedlňuje obřízku z víry, a neobřízku skrze víru.

31Což tedy Zákon vyprazdňujeme skrze víru? Nikoli, nýbrž Zákon tvrdíme.