1V tebeť, Hospodine, doufám, nechť nejsem zahanben na věky.

2Vedlé spravedlnosti své vytrhni mne, a vyprosť mne; nakloň ke mně ucha svého, a spas mne.

3Budiž mi skalou obydlí, na niž bych ustavičně utíkal; přikázal jsi ostříhati mne, nebo skála má i pevnost má ty jsi.

4Bože můj, vytrhni mne z ruky bezbožníka, z ruky převráceného a násilníka.

5Nebo ty jsi má naděje, Pane; Hospodine, v tebeť doufám od své mladosti.

6Na tebe jsem zpolehl hned od života, z břicha matky mé ty jsi mne vyvedl, v tobě jest chvála má vždycky.

7Jako zázrak byl jsem mnohým, a však ty jsi mé silné doufání.

8Ó ať jsou naplněna ústa má chválením tebe, přes celý den slavením tebe.

9Nezamítejž mne v věku starosti; když zhyne síla má, neopouštějž mne.

10Nebo mluvili nepřátelé moji proti mně, a ti, jenž střehou duše mé, radili se spolu,

11Pravíce: Bůh jej opustil, hoňte a popadněte jej, nebo kdo by ho vytrhl, není žádného.

12Bože, nevzdalujž se ode mne, Bože můj, přispějž mi na pomoc.

13Nechť jsou zahanbeni, a zhynou protivníci duše mé; přikryti buďte lehkostí a hanbou, kteříž hledají pádu mého.

14Já pak ustavičně čekati, a vždy víc a víc tě chváliti budu.

15Ústa má budou vypravovati spravedlnost tvou, každého dne spasení tvé, ačkoli mu počtu nevím.

16Přistoupě k všelijaké moci Panovníka Hospodina, připomínati budu tvou vlastní spravedlnost.

17Bože, učinil jsi mne od mladosti mé, a až po dnes vypravuji o divných činech tvých.

18Protož také i do starosti a šedin, Bože, neopouštěj mne, až v známost uvedu rámě tvé tomuto věku, a všechněm potomkům sílu tvou.

19Nebo spravedlnost tvá, Bože, vyvýšená jest, provodíš zajisté věci veliké. Bože, kdo jest podobný tobě?

20Kterýž ač jsi mi dal okusiti úzkostí velikých a hrozných, však zase k životu navrátíš mne, a z propastí země zase mne vyzdvihneš.

21Rozmnožíš důstojnost mou, a zase utěšíš mne.

22I jáť také budu tě slaviti na nástroji hudebném, i pravdu tvou, Bože můj; žalmy tobě zpívati budu na harfě, ó svatý Izraelský.

23Plésati budou rtové moji, když žalmy zpívati budu tobě, i duše má, kterouž jsi vykoupil.

24Nadto i jazyk můj každý den vypravovati bude spravedlnost tvou; nebo se zastyděti a zahanbiti musili ti, jenž mého pádu hledali.