1I přikázal Mojžíš a starší Izraelští lidu, řkouce: Ostříhejž každého přikázaní, kteréž já přikazuji vám dnes. 2A když přejdeš přes Jordán do země, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě, vyzdvihneš sobě kameny veliké, a obvržeš je vápnem. 3A napíšeš na nich všecka slova zákona tohoto, když přejdeš, abys všel do země, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě, do země oplývající mlékem a strdí, jakož jest mluvil Hospodin Bůh otců tvých tobě. 4Když tedy přejdeš Jordán a vyzdvihneš ty kameny, kteréž já přikazuji vám dnes, na hoře Hébal, a obvržeš je vápnem, 5A vzděláš tam oltář Hospodinu Bohu svému: oltář z kamenů, jichž nebudeš tesati železem, 6Z kamení celého vzděláš oltář Hospodinu Bohu svému, abys na něm obětoval oběti zápalné Hospodinu Bohu svému. 7Obětovati budeš i oběti pokojné, a jísti tu a veseliti se před Hospodinem Bohem svým. 8Napíšeš pak na těch kameních všecka slova zákona toho dobře a zřetelně.

9I mluvil Mojžíš a kněží Levítští ke všemu Izraelovi, řkouce: Pozoruj a slyš, Izraeli, dnes učiněn jsi lidem Hospodina Boha svého. 10Protož poslouchej hlasu Hospodina Boha svého, a zachovávej přikázaní jeho i ustanovení jeho, kteráž já tobě dnes přikazuji.

11I přikázal Mojžíš v ten den lidu, řka: 12Tito stanou, aby dobrořečili lidu na hoře Garizim, když byste přešli Jordán: Simeon, Léví, Juda, Izachar, Jozef a Beniamin. 13Tito pak stanou, aby zlořečili na hoře Hébal: Ruben, Gád, Asser, Zabulon, Dan a Neftalím. 14I budou osvědčovati Levítové, a řeknou ke všechněm mužům Izraelským vysokým hlasem:

15Zlořečený člověk, kterýž by udělal rytinu aneb věc slitou, ohavnost Hospodinu, dílo rukou řemeslníka, by ji pak i do skrýše odložil. I odpoví všecken lid a řekne: Amen.

16Zlořečený, kdož sobě zlehčuje otce svého a matku svou; i řekne všecken lid: Amen.

17Zlořečený, kdož přenáší mezník bližního svého; i řekne všecken lid: Amen.

18Zlořečený, kdož zavodí slepého, aby bloudil po cestě; i řekne všecken lid: Amen.

19Zlořečený, kdož převrací spravedlnost příchozího, sirotka a vdovy; a odpoví všecken lid: Amen.

20Zlořečený, kdož by obýval s manželkou otce svého, nebo odkryl podolek otce svého; i řekne všecken lid: Amen.

21Zlořečený, kdož by obýval s kterýmkoli hovadem; i dí všecken lid: Amen.

22Zlořečený, kdož by obýval s sestrou svou, dcerou otce svého, aneb dcerou matky své; i řekne všecken lid: Amen.

23Zlořečený, kdož by obýval s svegruší svou; i odpoví všecken lid: Amen.

24Zlořečený, kdož by zbil bližního svého tajně; i řekne všecken lid: Amen.

25Zlořečený, kdož by vzal dary, aby zabil člověka nevinného; i dí všecken lid: Amen.

26Zlořečený, kdož by nezůstal v řečech zákona tohoto a nečinil jich; a řekne všecken lid: Amen.