1Staršího zuřivě netresci, ale napomínej jako otce, mladších jako bratří, 2Starých žen jako matek, mladic jako sestr, ve vší čistotě.

3Vdovy měj v uctivosti, kteréž pravé vdovy jsou. 4Pakli která vdova syny nebo vnuky má, nechažť se oni učí předně k svému domu pobožnosti dokazovati, a zase rodičům se odplacovati; neboť jest to chvalitebné a vzácné před obličejem Božím. 5Kterážť pak právě vdova jest a osaměla, máť naději v Bohu, a trváť na modlitbách a svatých žádostech dnem i nocí. 6Ale rozkošná, ta živa jsuci, již umřela. 7Protož jim to přikaž, ať jsou bez úhony. 8Jestliže pak kdo o své, a zvláště o domácí péče nemá, zapřelť jest víry, a jest horší nežli nevěřící.

9Vdova buď vyvolená, kteráž by neměla méně šedesáti let, kteráž byla jednoho muže manželka, 10O níž by svědectví bylo, že dobré skutky činila; a jestliže dítky své zbožně vychovala, do domu pocestné přijímala, jestliže svatým nohy umývala, jestliže bídným posluhovala, jestliže každého skutku dobrého pilná byla. 11Ale mladých vdov nepřijímej; nebo když, nedbajíce na Krista, v chlipnost se vydadí, teprv se vdávati chtějí, 12Jsouce již hodné odsouzení, protože první víru zrušily. 13Nýbrž také i zahálejíce, učí se choditi po domích; a netoliko nedělné, ale jsou i klevetné a všetečné, mluvíce, což nesluší. 14Protož chci, aby se mladší vdávaly, děti rodily, hospodyně byly, a tak žádné příčiny protivníku nedávaly ku pomlouvání. 15Nebo již se některé uchýlily zpět po satanovi. 16Protož má-liť kdo věřící neb která věřící vdovy, opatrujž je, a nebuď obtěžována církev, aby těm, kteréž právě vdovy jsou, postačilo.

17Předložení, kteříž dobře spravují, dvojí cti hodni jmíni buďte, zvláště ti, kteříž pracují v slovu Božím a v učení. 18Nebo praví Písmo: Volu mlátícímu nezavížeš úst. A hodenť jest dělník své mzdy. 19Proti staršímu žaloby nepřijímej, leč pode dvěma nebo třmi svědky. 20Ty pak, kteříž hřeší, přede všemi tresci, aby i jiní bázeň měli.

21Osvědčujiť před obličejem Božím a Pána Jezukrista, i vyvolených andělů jeho, abys těchto věcí ostříhal bez přijímání osob, nic nečině podle náchylnosti. 22Nevzkládej rukou rychle na nižádného, a nepřiúčastňuj se hříchům cizím. Sebe samého ostříhej v čistotě.

23Nepij již více vody, ale vína skrovně užívej, pro svůj žaludek a časté nemoci své.

24Některých lidí hříchové prve zjevní jsou, předcházející soud, některých pak i následují. 25A takž také i skutkové dobří prve zjevní jsou. Což pak jest jinak, ukrýti se nemůže.