1Veselte se spravedliví v Hospodinu, na upříméť přísluší chválení.

2Oslavujte Hospodina na harfě, na loutně, a na nástroji o desíti strunách, žalmy zpívejte jemu.

3Zpívejte jemu píseň novou, a huďte dobře a zvučně.

4Nebo pravé jest slovo Hospodinovo, a všeliké dílo jeho stálé.

5Milujeť spravedlnost a soud, milosrdenství Hospodinova plná jest země.

6Slovem Hospodinovým nebesa učiněna jsou, a duchem úst jeho všecko vojsko jejich.

7Onť shrnul jako na hromadu vody mořské, a složil na poklad propasti.

8Boj se Hospodina všecka země, děstež se před ním všickni obyvatelé okršlku zemského.

9Nebo on řekl, a stalo se, on rozkázal, a postavilo se.

10Hospodin ruší rady národů, a v nic obrací přemyšlování lidská.

11Rada pak Hospodinova na věky trvá, myšlení srdce jeho od národu do pronárodu.

12Blahoslavený národ, kteréhož Hospodin jest Bohem jeho, lid ten, kterýž sobě on vyvolil za dědictví.

13Hospodin patře s nebe, vidí všecky syny lidské,

14Z příbytku trůnu svého dohlédá ke všechněm obyvatelům země.

15Ten, kterýž stvořil srdce jednoho každého z nich, spatřuje všecky skutky jejich.

16Nebývá král zachován skrze mnohý zástup, ani udatný rek vysvobozen skrze velikou moc svou.

17Oklamavatelný jest kůň k spomožení, aniž ve množství síly své vytrhuje.

18Aj, oči Hospodinovy patří na ty, kteříž se ho bojí, a na ty, kteříž očekávají milosrdenství jeho,

19Aby vyprostil od smrti duše jejich, a živil je v čas hladu.

20Duše naše očekává na Hospodina, on jest spomožení naše, a pavéza naše.

21V něm zajisté rozveselí se srdce naše, nebo ve jménu jeho svatém naději skládáme.

22Budiž milosrdenství tvé nad námi, Hospodine, jakož naději máme v tobě.