1Ne nám, Hospodine, ne nám, ale jménu svému dej čest, pro milosrdenství své a pro pravdu svou.

2Proč mají říkati pohané: Kdež jest nyní Bůh jejich?

3Ješto Bůh náš jest na nebi, čině všecko, což se mu líbí.

4Modly pak jejich jsou stříbro a zlato, dílo rukou lidských.

5Ústa mají, a nemluví, oči mají, a nevidí.

6Uši mají, a neslyší, nos mají, a nečijí.

7Ruce mají, a nemakají, nohy mají, a nechodí, aniž volati mohou hrdlem svým.

8Nechať jsou jim podobni, kteříž je dělají, a kdožkoli v nich doufají.

9Izraeli, doufej v Hospodina, nebo spomocníkem a štítem takových on jest.

10Dome Aronův, doufej v Hospodina, spomocníkem a štítem takových on jest.

11Kteříž se bojíte Hospodina, doufejte v Hospodina, spomocníkem a štítem takových on jest.

12Hospodin rozpomena se na nás, požehná; požehná domu Izraelovu, požehná i domu Aronovu.

13Požehná bojícím se Hospodina, malým, i velikým.

14Rozmnoží Hospodin vás, vás i syny vaše.

15Požehnaní vy od Hospodina, kterýž učinil nebesa i zemi.

16Nebesa jsou nebesa Hospodinova, zemi pak dal synům lidským.

17Ne mrtví chváliti budou Hospodina, ani kdo ze všech těch, kteříž sstupují do místa mlčení,

18Ale my dobrořečiti budeme Hospodinu od tohoto času až na věky. Halelujah.