1I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka: 2Mluv synům Izraelským a rci jim: Já jsem Hospodin Bůh váš. 3Vedlé skutků země Egyptské, v níž jste bydlili, nečiňte, ani podlé skutků země Kananejské, do kteréž já vás uvozuji, činiti budete, a v ustanoveních jejich nechoďte. 4Soudy mé čiňte a ustanovení mých ostříhejte, abyste chodili v nich: Já jsem Hospodin Bůh váš. 5Ostříhejte ustanovení mých a soudů mých. Člověk ten, kterýž by je činil, živ bude v nich: Já jsem Hospodin.

6Nižádný člověk k žádné přítelkyni krevní nepřistupuj k obnažení hanby její: Já jsem Hospodin. 7Hanby otce svého a matky své neodkryješ; matka tvá jest, neodkryješ hanby její. 8Hanby ženy otce svého neodkryješ; nebo hanba otce tvého jest. 9Hanby sestry své, dcery otce svého aneb dcery matky své, kteráž doma zplozena aneb vně zplozena jest, neodkryješ hanby jejich. 10Hanby vnučky své, buď po synu neb dceři své, neodkryješ; nebo hanba tvá jsou. 11Hanby dcery manželky otce svého, kteráž jest zplozena od otce tvého, tvá sestra jest, neodkryješ hanby její. 12Hanby sestry otce svého neodkryješ; nebo krevní přítelkyně otce tvého jest. 13Hanby sestry matky své neodkryješ; nebo krevní přítelkyně matky tvé jest. 14Hanby bratra otce svého neodkryješ; k manželce jeho nevejdeš, stryna tvá jest. 15Hanby nevěsty své neodkryješ; manželka jest syna tvého, neodkryješ hanby její. 16Hanby manželky bratra svého neodkryješ; nebo hanba bratra tvého jest. 17Hanby ženy a dcery její neodkryješ. Vnučky její po synu neb po dceři její nepojmeš, abys odkryl hanbu její; nebo krevní jsou, a nešlechetnost jest. 18Nevezmeš sobě ženy k ženě první, abys ssoužil ji, odkrývaje hanbu její za života jejího.

19Také k ženě, když jest v své nemoci nečisté, nepřistoupíš, odkrývaje hanbu její. 20S manželkou bližního svého nebudeš obcovati, poškvrňuje se s ní. 21Nedopustíš, aby kdo z semene tvého proveden byl skrze oheň modly Moloch, abys nepoškvrnil jména Boha svého: Já jsem Hospodin. 22Nebudeš obcovati s mužským pohlavím, scházeje se s ním jako s ženou; nebo ohavnost jest. 23A s žádným hovadem nebudeš obcovati, poškvrňuje se s ním; ani žena nepoddá se hovadu, aby s ním obývala; nebo mrzkost jest.

24A protož nepoškvrňujtež se žádnou touto věcí; nebo těmito všemi věcmi poškvrnili se pohané, kteréž já vyvrhu od tváři vaší. 25Nebo poškvrnila se země, a navštívím nepravost její na ní, a vyvrátí země obyvatele své. 26Ale vy ostříhejte ustanovení mých a soudů mých, a nečiňte nižádných ohavností těchto, tak domácí jako příchozí, kterýž jest pohostinu u prostřed vás. 27(Nebo všecky ty ohavnosti činili lidé země té, kteříž byli před vámi, čímž poškvrněna jest země.) 28Aby nevyvrátila vás země, proto že byste jí poškvrnili, jako vyvrátila národ, kterýž byl před vámi. 29Nebo kdož by koli dopustil se některé ze všech ohavností těch: duše zajisté, kteréž by činily to, vyhlazeny budou z prostředku lidu svého. 30Protož ostříhejte přikázání mých, abyste nečinili ničeho z obyčejů ohavných,kteříž činěni jsou před vámi, aniž sebe jimi poškvrňujte: Já jsem Hospodin Bůh váš.