1Přednímu zpěváku, žalm Davidův. (1a) Blahoslavený, kdož prozřetelný soud činí o chudém; v den zlý vysvobodí jej Hospodin.

2Hospodin ho ostřeže, a obživí jej; blažený bude na zemi, aniž ho vydá líbosti nepřátel jeho.

3Hospodin ho na ložci ve mdlobě posilí, všecko ležení jeho v nemoci jeho promění.

4Já řekl jsem: Hospodine, smiluj se nade mnou, uzdrav duši mou, nebo jsem tobě zhřešil.

5Nepřátelé moji mluvili zle o mně, řkouce: Skoro-liž umřel, a zahyne jméno jeho?

6A jestliže kdo z nich přichází, aby mne navštívil, pochlebenství mluví; srdce jeho sbírá sobě nepravost, a vyjda ven, roznáší ji.

7Sšeptávají se spolu proti mně všickni, kteříž mne nenávidí, a přičítají mi zlé věci, říkajíce:

8Pomsta pro nešlechetnost přichytila se ho, a kdyžtě se složil nepovstaneť zase.

9Také i ten, s nímž jsem byl v přátelství, jemuž jsem se dověřoval, a kterýž jídal chléb můj, pozdvihl paty proti mně.

10Ale ty, Hospodine, smiluj se nade mnou, a pozdvihni mne, a odplatím jim;

11Abych odtud poznal, že mne sobě libuješ, když by se neradoval nade mnou nepřítel můj.

12Mne pak v upřímnosti mé zachováš, a postavíš před oblíčejem svým na věky.

13(Psalms 41:14) Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský, od věků až na věky, Amen i Amen.