1Žalm Davidův k připomínání. (1a) Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.

2Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.

3Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.

4Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.

5Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.

6Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.

7Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.

8Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.

9Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.

10Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.

11Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.

12Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.

13Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;

14Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.

15Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.

16Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,

17Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.

18A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.

19Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.

20A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.

21Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne.

22(Psalms 38:23) Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého.