1Při řekách Babylonských tam jsme sedávali, a plakávali, rozpomínajíce se na Sion.

2Na vrbí v té zemi zavěšovali jsme citary své.

3A když se tam dotazovali nás ti, kteříž nás zajali, na slova písničky, (ješto jsme zavěsili byli veselí), říkajíce: Zpívejte nám některou píseň Sionskou:

4Kterakž bychom měli zpívati píseň Hospodinovu v zemi cizozemců?

5Jestliže se zapomenu na tebe, ó Jeruzaléme, zapomeniž i pravice má.

6Přilniž i jazyk můj k dásním mým, nebudu-li se rozpomínati na tebe, jestliže v samém Jeruzalémě nebudu míti svého největšího potěšení.

7Rozpomeň se, Hospodine, na Idumejské, a na den Jeruzaléma, kteříž pravili: Rozbořte, rozbořte až do základů v něm.

8Ó dcero Babylonská, zkažena býti máš. Blahoslavený ten, kdož odplatí tobě za to, což jsi nám zlého učinila.

9Blahoslavený, kdož pochytí dítky tvé a o skálu je rozrážeti bude.