1Žalm Davidův. Suď mne, Hospodine, nebo já v upřímnosti své chodím, a v tě Hospodina doufám, nepohnuť se. 2Zprubujž mne, Hospodine, a zkus mne, přepal ledví má i srdce mé. 3Milosrdenství tvé zajisté před očima mýma jest, a chodím stále v pravdě tvé. 4S lidmi marnými nesedám, a s pokrytci v spolek nevcházím. 5V nenávisti mám shromáždění zlostníků, a s bezbožnými se neusazuji. 6Umývám v nevinnosti ruce své, postavuji se při oltáři tvém, Hospodine, 7Abych tě hlasitě chválil, a vypravoval všecky divné skutky tvé. 8Hospodine, jáť miluji obydlí domu tvého, a místo příbytku slávy tvé.

9Nezahrnujž s hříšnými duše mé, a s lidmi vražedlnými života mého, 10V jejichž rukou jest nešlechetnost, a pravice jejich vzátků plná. 11Já pak v upřímnosti své chodím, vykupiž mne, a smiluj se nade mnou. 12Noha má stojí na rovině, v shromážděních svatých dobrořečiti budu Hospodinu.