1Žalm Davidův. Suď mne, Hospodine, nebo já v upřímnosti své chodím, a v tě Hospodina doufám, nepohnuť se.

2Zprubujž mne, Hospodine, a zkus mne, přepal ledví má i srdce mé.

3Milosrdenství tvé zajisté před očima mýma jest, a chodím stále v pravdě tvé.

4S lidmi marnými nesedám, a s pokrytci v spolek nevcházím.

5V nenávisti mám shromáždění zlostníků, a s bezbožnými se neusazuji.

6Umývám v nevinnosti ruce své, postavuji se při oltáři tvém, Hospodine,

7Abych tě hlasitě chválil, a vypravoval všecky divné skutky tvé.

8Hospodine, jáť miluji obydlí domu tvého, a místo příbytku slávy tvé.

9Nezahrnujž s hříšnými duše mé, a s lidmi vražedlnými života mého,

10V jejichž rukou jest nešlechetnost, a pravice jejich vzátků plná.

11Já pak v upřímnosti své chodím, vykupiž mne, a smiluj se nade mnou.

12Noha má stojí na rovině, v shromážděních svatých dobrořečiti budu Hospodinu.